V Dírském hospici sv. Vendelína byla pacientka trpící demencí a kapgrásovým syndromem. Její manžel za ní chodil každý den ale začala myslet že její manžel není její manžel a dvojník se doopravdy zhmotnil. Byl zadržen na zámečku na pozorování. Tělo je přesnou kopií ale psychika je hnána do extrému, patologická, co má rád se stane jeho drogou a co nemá zase fóbií. Je to psychopat, má agresivní sklony, problémy se sociálním interakcemi, dále sníženou empatii a emoční inteligenci. Na pocity jiných lidí nahlíží jako učící se dítě, rád je napodobuje. Jako by se učil lidství, na extravagantnější osobnost reaguje kladněji. Posadili ho do místnosti s osobou s DID, na hosta reagoval, na altery ne.
Intoxikační látky na něj nemají vliv.
Když mění tělo, bere si oči a kůži. Ty jsou pro každého člověka jedinečné.
Aby ukradl identitu, potřebuje alespoň záblesk duše. Bere jen viděnou osobnost, jiná alter ega nebere.
Na krátkou dobu ji k napodobení člověka stačí jen jeho obličej.
Aktuálně nosí kůži Cecílie
Herci z divadla ji viděli prchat z kanceláře.
S divoženkami ji vyhnali na Kraví Horu a předpokládají že se o ni krávy postaraly.
Psohlavci ji považují za vůdce smečky.
tvář se jí hýbe nepřirozeně, jakoby šlo o masku.
14.1,2023 ji našel Olbram na půdě, vyskočila na něj ze skříně s kabáty.
Žije na Vejpravce ve čtvrti duchů.
#53 ultrabrutál psychologická kastrace/Začátek konce
**„**Čím déle nosíš Cecíliinu kůži, tím víc se jí stáváš”
Ví jak Olbram ztratil oko, prý to odhalí jakmile přijde čas.
