Sirotčinec jatek.

1977 přestala farmička povolovat adopci.

V Lužině.

Psohlavci na ni unášeli děti.

Údajně šlo o děti co se ztratily a pak objevily.

Po uzavření děti beze stopy zmizely.

Děti co farmičku opustily a vrátily se do společnosti jsou většinou závislé na drogách a bezdomovci.

Děti nestárly. Nebyly tam hodiny ani žádné jiné měřiče času.

Vychovatelkám říkali teta. Ignorovaly děti. Nikdy je nemlátili.

Děravá fakta #50 Hodina sukuny, případ 384

Jednoho dne byla farmička opuštěna a po dětech se slehla zem, 1977 přestala farmička povolovat adopci kvůli děravosti.

Svědek mluví o jeho dnech v farmičce. Děti mají vymyté mozky. Trávili čas zíráním do zdí. V domě nebylo nic, co by je mohlo jakkoliv zabavit. Někteří byli vybrání aby se starali o telata. Ty pak dítě mělo zabít. Zdrogované děti vyhnali nahé ven a kolem mrtvého telata na hranici tancovali.

Děti na farmičce nestárly.

Když byly děti osvojeny tak prošly vymýváním mozku. Jednoho dne se probudí v sudu napuštěném vodou. Krom studené vody jsou v pocitové deprivaci. Vytáhnou ho někde ve sklepě a někdo chce ať mluví o farmičce. Za pravdu jim dá facku. Dokud nerozbijí vzpomínky, dají dítě zpět do sudu.

Okolí obcházeli psohlavci. Přinášeli děti.

Nikdo si nic nepamatuje z před příchodu do sirotčince. Pravděpodobně prošly vymýváním i při příchodu.

Občas slýchávali cvrčky.

Prototyp amerických farem.

Valdnkastl: začal mluvit mlasknutím. Stejně jako osvojující člověk o kterém mluví přeživší z farmičky.